Zrození vlka - 1. kapitola

7. listopadu 2009 v 18:08 | Embra a Michiyo
ÚSVIT

Šťastní rodiče čekají dalšího potomka, tentokrát by to měl být očekávaný syn. I když se však onen chlapec ještě nenarodil tak už na něj byli nakladeny nároky pro jeho výchovu a rozvoj. Proč bylo o Arenovi životě už rozhodnuto před jeho narozením? A kdo za tím stál?

"Náš...náš maličký." přitulil se černovlasý mladík k mladé dívce, která ležela vedle něj na pohodlné posteli.
"Ale Ilore." zasmála se černovláska na svého manžela a něžně ho pohladila po tváři. Přišlo jí, že její manžel byl poslední dobou úplně jiný než býval dříve, od té doby co se dozvěděl, že čekají spolu dalšího potomka a tentokrát syna tak se neustále lísal a hladil onu dívku po bříšku, které už se pořádně zakulatilo.
"Karro," zvedl na chvíli temně modré oči Ilor ke své ženě, pomaličku se k ní natáhnul a políbil jí.
"Už se na něj nemohu dočkat." otřel se opět Ilor lísavě o Karry bříško.
"Ale ještě jsme mu nevymysleli žádné jméno." najednou se pozastavil Ilor a zvedl opět oči ke Karře.
"Jak se bude jmenovat ?" otázal se Ilor a pomaličku se přitisknul ke své manželce a lehce jí objal, svojí rukou však neustále spočíval na jejím bříšku, které jemně hladil.
"Nevím, jak se bude jmenovat...nad tím jsme ještě nepřemýšleli." natáhnula Karra ruku k manželovi a prohrábla mu dlouhé černé vlasy. Karra byla velmi šťastná jako Ilor i, když její radost plynula z toho, že čekala potomka se svým manželem, kterého tolik milovala. Možná, že jí však mrzelo, že Ilorovo nadšený pramenilo z toho, že to byl chlapec. Přeci jen Karra věděla jak Ilor se těšil na očekávaného dědice, ale i přesto jí nějak ranilo to, že Sachiko jejích prvorozená dcera byla až na dalším místě za chlapcem.
"Ilore," špitnula Karra pomaličku zvedla svůj kulaťoučký obličej a zadívala se na manžela svýma jemně modrýma očkama.
"Co kdyby se jmenoval…Aren." Navrhnula Karra a lehce se pousmála, měla velmi příjemný úsměv stejně, jako byl příjemný její smích.
"Aren ? " zamyslel se Ilor a na chviličku přestal Karru hladil po kulaťoučkém bříšku. To jméno se mu docela líbilo, ale přeci jen on sám už měl jedno jméno vymyšlené "A co kdyby byl Siyan ? " předložil Ilor svůj návrh pro jejich chlapce.
"Si…Siyan? " udivila se trochu Karra "To jméno se jí zas tolik moc nezdálo na rozdíl od Arena, které se jí velmi líbilo. Nehledala v tom jménu žádnou symboliku, ale to jméno samotné jí přišlo tak elegantní a zároveň nějak tajemné, že byla rozhodnutá přesvědčit Ilora, aby se syn jmenoval Aren.
"Tobě se snad jméno Aren nelíbí ? " otázala se Karra a tak zamaskovala to, že ani neodpověděla na jeho volbu jména.
Ilor pokývnul zamyšleně hlavou několikrát do strany "Neříkám, že by se mi nelíbilo, ale prostě jméno Siyan mě ohromilo více…přijde mi, že z toho jména čiší jistá energie a síla a náš syn musí být silný Shinobi, aby se mohl stát velitelem našeho klanu Siakhi." podotknul Ilor hrdým hlasem a opět se přilísal ke Karře a zadíval se na její bříško. "Co bys řekla na jméno Siyan? " otřel se velmi lehce tváří o Karry bříško a ještě jí i políbil.
Karra se tomu spíše jen pousmála, byla zvyklá na to, že Ilor se choval jako malé dítě a neustále jí hladil po bříšku či se tulil nebo její kulaťoučké bříško zasypával polibky.
"Mě se, ale více líbí jméno Aren." hlesnula Karra trochu rozpačitě, protože nevěděla, zda se třeba Ilor kvůli tomu nějak nerozzlobil.
Ilor však se právě zabýval Karry bříškem a skoro vůbec nevnímal. Hladil jí dlaní po bříšku a svým nosem velmi něžně skoro až dloubal do jejího bříška a huhňal "Ťuťuťu…náš maličký….bude to náš maličký vlčík." zazubil se šťastlivě Ilor na Karru, která se však nyní tvářila trochu dotčeně "Ří…říkala jsi něco? " zmateně si prohrábnul Ilor několik černých delších pramenů, které mu spadaly do obličeje.
"Ano říkala." podotknula uraženě Karra. Ona nebyla uražená jen se snažila tak vypadat, aby si Ilor uvědomil, že je tu taky.
"A co jsi říkala, miláčku?" natáhnul se Ilor nazpět ke Karře. "Já jsem Tě nějak zrovna neposlouchal. " rozpačitě se zatvářil hrdý taťka, který až lehce zčervenal ve tvářích.
"Jak bys mě taky mohl slyšet, když se pořád zajímáš jen o Arena." klidným tónem opáčila Karra a pomaličku se sesunula z postele. Ona sama se rozhodnula, že její syn bude Aren…ona ho porodí a bylo jí docela jasné, že Ilor ho bude milovat i když to bude Aren a ne Siyan, navíc kdyby se s ním o tom ještě bavila tak by se třeba pohádali.
"Ale," natáhnul za Karrou ruce jako malé dítě, které mu právě vzali jeho milovanou hračku.
"Aren?! " najednou se zaseknul Ilor, když si uvědomil jaké jméno Karra použila. Čím více nad tím přemýšlel tím více se mu to líbilo.
"Aren Siakhi." nadšeně hlesnul a vyskočil taky z postele a několika rychlými kroky se dostal ke Karře, kterou pevně objal, ale ne moc pevně, aby jí třeba nějak neublížil.
"Ano, Aren Siakhi." hřejivě se Karra na Ilora pousmála a ruce mu obtočila okolo krku.
"Náš Aren, je to pěkné jméno i, když Siyan…" Karra raději umlčela manžela sladkým polibkem na jeho rty.
"Je sice pěkné, ale náš syn bude Aren, a pokud budeme mít ještě nějakého dalšího syna tak ten bude jistě Siyan." oznámila Karra Ilorovi, když se od něj odtáhnula.
Ilor se nejprve jen zadíval na Karru jak trochu šibalsky to měla vymyšlené, ale vůbec mu to nevadilo, spíše byl rád, že Karra mluvila o dalších dětech.
"Víš, že Tě moc miluju." zadíval se Ilor na Karru a jeho oči zářily štěstí, čím více byl s Karrou tím více jí miloval i přesto, že mu celý klan bránil v tom, aby si vzal právě Karru.
Klan Siakhi si totiž snažil zachovávat svůj kekkei genkai a nechtěl se mísit s nějakým dalšími klany a tak bylo obvyklé, že se členové klanu Siakhi brali mezi sebou. A právě Ilor i když potomkem hlavy klanu a byli na něj kladeny nároky ohledně toho, aby se stal v pozdější době velitelem, tak právě on si vzal dívku, která nebyla Siakhi. Vlastně Karra nebyla z žádného jiného klanu z Konohy, byla to jen obyčejná Kunoichi z rodiny Meadro.
"Vím," opět ho sladce políbila "Ale já Tě miluju mnohem více." jízlivě dloubnula Ilora do hrudi a usmála se.
"To není pravda…já víc." ihned jí Ilor oponoval, ale Karra se tomu jen smála stejně jako on.
V této době byli oba dva ještě šťastní a netušili, že Arenovo narození to nějak změní. Mysleli si, že onen chlapec vnese do jejich života další radost stejně jako jejich maličká holčička Sachiko…

Matka Arena

Karra Siakhi (Meadro)


"Hahaoya - sama." pozdravil Ilor uctivě svojí matku, když po zaklepání vstoupil do její pracovny. Znal tohle místo velmi důvěrně ze svého dětství kdy za každý prohřešek, který matka zjistila si tu odpykal několik minut jejího kárání. Tentokrát tu však byl na její pozvání.
"Ilore." opáčila chladně černovlasá, vrásčitá žena s velmi ostrými rysy v obličeji, která seděla za velkým dubovým stolem a lehce pohrdavě sledovala svého syna, který právě přišel.
"Hahaoya - sama, proč jste si mě vyžádala." došel Ilor těsně k jejímu stolu a ještě jednou se uctivě pouklonil.
Ilorova matka, Kasumi jen pokývnula rukou, aby se posadil.
"Slyšela jsem, že ta tvoje…" na chvilku se odmlčela a hledala to správné slovo, Kasumi nikdy neměla Karru ráda a z toho důvodu, že nebyla Siakhi, ale byla jen z nějaké podřadné rodiny Meadro.
"Tvoje žena brzy porodí našemu klanu nového dědice…" trochu ztišila hlas a spíše jen pro sebe dodala jízlivě "Konečně."
Ilor pokývnul hlavou "Ano, Hahaoya - sama. Karra je těhotná a čeká chlapce. Asi za měsíc by se měl narodit." šťastlivě dodal, protože se velmi na maličkého Arena těšil. "Už jen měsíc a dočkáme se maličkého Arena." pousmál se Ilor na svojí matku a doufal, že bude sdílet jeho nadšení.
"Arena ? " poznamenala Kasumi dosti znechuceně "Doufala jsem, že tvůj syn Ilore dostane nějaký důstojnější jméno, třeba po tvém otci."
Jak bylo vidno Kasumi nesdílela Ilorovo nadšení i přesto se však syn odvážil své matce oponovat "Já i Karra jsme se shodli na jménu Aren."
"Aren jak podřadné jméno." zasyčela naštvaně Kasumi na Ilora.
"Ale Hahaoya - sama," chtěl jí nějak uklidnit Ilor, raději však mlčel, protože jí nebylo radno vzdorovat.
"Kss, vždyť je to jedno jaké jméno bude mít." nakonec podotknula podrážděně matka. "Hlavní je to, že ponese jméno Siakhi, jméno našeho klanu!"
Ilor rázně kývnul hlavou "Ji…jistě, Hahaoya - sama."
"Dobře." hlesnula Kasumi a sevřela v ruce svojí hůl a pomaličku se vytáhnula ze svého křesla "Až bude ten parchant…"
"Takhle o mém synovi, Hahaoya - sama prosím nemluvte." ihned zareagoval na matčina slova podrážděně Ilor.
"Dobrá, až bude ten kluk na světě tak od tebe očekávám, že ho budeš od jeho dětství řádné vychovávat, učit a připravovat pro to, aby jednou vedl náš klan."
Její syn jen opět pokývnul hlavou "Ano, zajisté Hahaoya - sama." nedovolil se své matce nijak oponovat.
"Až mu bude, alespoň tak pět let tak rozhodneme o tom, která dívka z našeho klanu se později stane jeho družkou. Nedopustím, aby byl stejným zklamáním jako ty a ta tvá Meadro." káravě se na Ilora podívala. I když to bylo několik let co si Ilor vzal Karru tak Kasumi to nedokázala překousnout a pokaždé když měla příležitost tak to předhazovala Ilorovi, že si vzal jen podřadnou dívku a ne členku jejich klanu.
"Dobře, Hahaoya - sama." sklopil hlavu k zemi a poslouchal.
"Jsem ráda, že chápeš důležitost toho, co od tebe očekávám. Chci, abys ho od raného věku začal učit klanové techniky a zaměřil si se na taijutsu."
Kasumi se na maličkého Arena kladla vysoké nároky i když se ještě nenarodil. Ilorovi bylo jasné, že bude muset Arena trénovat, ale to co žádala Kasumi bylo moc. "Nebylo by lepší začít s jeho tréninkem chvíli před Akademií?"navrhnul Ilor svoji prosbu, matka jí však ihned zamítnula.
"Ne! Ten kluk na Akademii nepůjde. Nechci, aby ho zkazily zvyky té proradné Hokage." podrážděně zavrčela Kasumi a sevřela pevně svojí hůl v ruce jako, kdyby se jí chtěla rozdrtit.
"Pokud bude, alespoň trochu inteligentní tak od jeho čtyř let se začneš zabývat jeho schopnostmi."
"Od čtyř let?" udiveně vyhrknul Ilor a přerušil tak svojí matku.
"Zajisté." stejně jako předtím zavrčela "Chci, abys ho pak vzal na tréninku do KO. Budeš tam mít dostatek místa a možností k tréninkům a navíc tak Arena oddělíš od jeho matky."
"Ale vždyť se stále bavíme o malém dítěti…potřebuje svojí matku." vůbec nesouhlasil s tím, co bylo po něm žádáno, nedokázal si představit, že by měl maličkého třeba čtyřletého Arena oddělit od Karry a jít s ním do Root a tam začít pracovat na jeho schopnostech.
"Ticho! Ticho!" zahřměla Kasumi "Uděláš to, co jsem ti řekla, jinak se ty a ta tvá d*vka rozloučíte s tím svým parchantem a budu ho trénovat já sama."
Ilor chtěl vystřelit z křesla na, kterém seděl a chtěl matku odradit od tak radikálních věcí, ale věděl, že kdyby něco řekl tím by to ještě zhoršil.
"Dáš mu pořádně tvrdý výcvik, aby se naučil co je to bolest. Aby jí uměl snášet, ale ne ji projevovat. Nechci, aby z něj byl nějaký usmrkaný slaboch."
Tentokrát už matka přešla snesitelné hranice, Ilor vyskočil z křesla "Ale, Hahaoya - sama !"
"Řekla jsem TICHO!" otočila se Kasumi ke svému synovi a hrozivě se po něm podívala. "Už jsem ti řekla, co se stane, když neuděláš to, co jsem ti nařídila." jízlivě se ušklíbnula "Abych tě, ale ještě více motivovala. Pokud neuposlechneš tak se nejen rozloučíš se svým Arenem, ale zajistím, abys už nikdy neviděl svojí ženu a ani tu malou holku." pohrozila Ilorovi Kasumi a, když viděla jeho zdrcený pohled tak pocítila vítězství.
Ilorovi se úplně vytratila barva z obličeje a jeho rty se zúžili do linky. Chtěl něco říci, nemohl to přeci takhle nechat, vždyť jeho matka zašla příliš daleko, ale neviděl žádné východisko z této situace. Bylo to na něm vidět jak byl zdrcen tím co bylo na něm dožadováno.
"Obětuj svého syna pro dobro klanu a ochraň tak sebe a zbytek svojí rodiny."
Ilor se sklopenou hlavou jen zaregistroval to, co řekla Kasumi, měla pravdu, ale on nechtěl se rozhodnout mezi Arenem a Karrou se Sachiko. Vždyť ti dvě moc miloval, ale syn byl pro něj něco, na co se neochvějně těšil.
"Udělám tedy to, co po mě žádáte, Hahaoya - sama." rozechvělým hlasem odpověděl Ilor a sevřel ruku v pěst.
Věděl, že by se nedokázal vzdát těch dvou a proto se rozhodnul, že se vzdá svého syna!

Otec Arena

Ilor Siakhi


O dva měsíce později...
Byl jeden z teplých večerů kdy jako každý den Ilor přišel k postýlce toho maličkého drobečka. Už před dva měsíce ho tížil onen rozhovor s Kasumi - sama ohledně budoucnosti Arena. Vždyť byl ještě tak maličký a oni už rozhodnuli, jaký bude mít život…plný bolesti a smutku.
Ilor sklopil hlavu níž k Arenově postýlce a zadíval se na jeho drobounké tělíčko "O maličký…začínám toho litovat, že ses narodil." něžně pohladil chlapečka po tom miniaturním tělíčku.
Aren se lehce ošil a tak se na Ilorovi tváři vykouzlil šťastlivý úsměv, který však rychle ochabnul. "Bohužel jsem, ale nemohl říci Hahaoya - sama ne." oddychnul si smutně Ilor.
"Musím ochraňovat Tvojí maminku, ale i sestřičku." mluvil muž k drobnému spícímu chlapci "Měl bych ochraňovat i Tebe maličký, ale nejde to…" zkroutil obličej do sklíčeného výrazu, ale stále sledoval klidně spícího Arena, kterého zatím nic netížilo.
"Ale, ale bohužel to nejde, mám svázané ruce. Musím si někoho zvolit." ještě více se sehnul k Arenovi a lehce ho políbil na jemňounké tvářičce. Ilor tak věnoval svému synovi poslední známku jeho otcovské lásky. Byl rozhodnutí se Arenovi raději vyhýbat anebo se k němu chovat jako k cizímu, aby mu ulehčil to, co na něj bude čekat, ale chtěl tak i ulehčit sobě, aby nebylo pro něj tak složité terorizovat tréninkem někoho koho by miloval.
"Snad mi to jednou odpustíš, Arene." ještě jednou se dotknul svého syna, než se mlčky otočil a raději zmizel z jeho pokoje. Vypadalo to skoro jako kdyby se Ilor s Arenem loučil, ale toto bylo mnohem horší. Ilor byl pevně rozhodnutý se od nynějška chovat k Arenovi jako pravý Siakhi, jako tyran, který nezná slitování!

Hahaoya - sama = zdvořilé oslovení pro matku (jap.)
KO = Kuro Onjin - Temní ochránci
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama