Vlčí slzy - 1. kapitola

27. března 2010 v 22:52 | Embra a Michiyo
RODINA SIARRO

Jedna spokojená rodiny v Raikou no Mura. Jaký byl jejich život, než přišel jistý zlom...

Hřejivé slunce, které občas rozrazilo pochmurné mračno, které se vznášelo nad Raikou no Mura, se ještě nevyhoupnulo na obzoru, ale po prostorném domě se už nyní ozývaly dupavé kroky malého tvora, který tu pobíhal.
Byl to asi tak tříletý, velmi hubený chlapec se špinavě bílými vlasy, které spíše připomínaly šeď. Kiryu, onen malý chlapec měl už od malička spíše našedlé vlasy po otci, než sněhově bělostné po matce.
Chlapec běhal naboso po domě sem a tam a neustále se rozhlížel okolo sebe, jako kdyby něco hledal. Velmi obratně seběhnul po schodech, až za ním plandalo ve vzduchu jeho pyžamo do, kterého byl stále oblečen, stejně tak i jeho delší vlasy poskakovaly ve vzduchu jak Kiryu pobíhal po místnosti.
"Nichi- chan!" zakřičel chlapec, když doběhnul po prostorné kuchyně a začal se rozhlížet i zde. Nikde však nikdo nebyl.
"No tak, Nichi - chan!" zapištěl opět Kiryu a přisunul si židli ke kuchyňské lince, aby překontroloval i možnost, že byla schovaná někde výš.
Hledal všude, ale nikde nemohl svojí Nichi - chan najít. Posmutně opět zastrčil židli k stolu, který stál uprostřed místnosti a posmutně si oddechnul, když si konečně povšimnul osoby, které stála ve dveřích kuchyně a chlapce už velmi dlouho pozorovala.
Byla to žena velmi jemných, možná by se dalo říct i dětských rysů. Byla však velmi krásná a z jejího pohledu čišela dobrota, která se zrcadlila v jejím milém úsměvu, kterým se právě usmívala na svého syna.
"Copak se děje, Kiryu?" došla ke svému chlapci, kterého si přitáhnula k sobě do náručí, něžně ho políbila na čelo a prohrábnula mu rozcuchané vlasy.
Kiryu jen něco zakňučel a natisknul se na matku, aby jí mohl obejmout. Miloval ty okamžiky, kdy se mohl tulit k matce a jen spokojeně poslouchat její příjemný hlas.
"Nichi - chan zmizela." hlesnul tiše chlapec do matčiných vlasů, které lehce projížděl svojí drobnou ručičkou, protože miloval jejich hebkost, ale i příjemnou květinovou vůni.
"Ale jistě tu někde bude miláčku." poznamenala žena a zamrkala na chlapce.
"Co, kdyby jsem se po ní šli podívat." dodala ještě Kiryova matka a když chlapec pokývnul hlavou na souhlas tak se společně vydali domem a to do horního pokoje, který patřil právě Kiryovi.
"Mami," špitnul bělovlasý syn.
"Ano, Kiryu?" ještě o něco více se žena pousmála na chlapce.
"V pokoji jsem se díval, ale Nichi - chan tam nebyla." našpulil rty v náznaku smutku možná nějakého trucování a lehce si odfrknul.
"Nu, ale tak se tam aspoň podíváme." přejela hřbetem ruky po Kiryově tváři a lehce zatlačila na dveře dětského pokojíku.
Byl to prostorný a velmi pěkně vybavený pokoj, který byl vymalován příjemně zelenou barvou.
Uprostřed pokoje byla prostorná postel s nočním stolkem na, kterém leželo několik málo hraček.
Celý pokoj byl upravený, uklizený a světlo do této příjemně vyhlížející místnosti přicházelo oknem po levici.
Kiryova matka, Zira usadila chlapce na okraji postele a došla k oknu, které ladným pohybem otevřela, aby do místnosti pustila čerstvý vzduch a světlo.
"Ale tady není." opět hlesnul Kiryu, který se rozhlížel do stran a nakonec se zadíval na matku.
"Musíme chviličku počkat, miláčku." lehce se naklonila Zira z okna a rozhlédnula se než hlasitě zavolala "Nichi!"
Nic se však nestalo a tak Zira zavolala ještě jednou, pořád však nic.
"Není." zakňučel Kiryu a zatnutými dlaněmi si začal žmoulat oči.
"Ale, Kiryu." sklonila se k němu Zira a opět ho něžně pohladila, když se konečně ozvalo hlasité mňoukání a na parapetu okna se objevila černá kočka.
"NICHI - CHAN!" vyskočil radostně Kiryu na nohy a rozeběhnul se k oknu na, kterém Nichi - chan, neboli černá kočka, seděla a čekala na svého pána.
"Říkala jsem ti, že se objevím."
Kiryu však další slova matky už nezaznamenal, protože se začal mazlit s černou kočičkou, která ihned jak se dostala do rukou svého pána tak začala spokojeně bručet a přít.

matka Kirya
shinzui.blog.cz

Zira Siarro

Zira tedy zanechala Kirya s Nichi - chan, aby si společně hráli a ona sama zamířila nazpět do ložnice na konci chodby. Přeci jen bylo ještě brzké ráno, a i když ona sama si nepřipadala unavená tak věděla, že v ložnici na ni někdo čeká. Tiše tedy vklouznula do místnosti a pomalými kroky došla k posteli na, které ležel její manžel.
Měl šedé vlasy, stejné jako jejich syn. Jeho obličej měl ostré rysy, ale i přesto vypadal poměrně sympaticky.
Bělovláska se lehce pousmála a spokojeně se uvelebila vedle svého manžela, který podle jejích dojmů nejspíše ještě spal. To však nebyla pravda.
Ihned jak Zira zalehnula do měkké postele tak ucítila jak se jeho ruce obtočily okolo ní a drobounkou ženu si k sobě muž přitáhnul.
"Dobré ráno, Kyosuke." špitnula Zira a zadívala se na svého muže, který pomaličku otevřel temně modré oči a lehce se pousmál.
"Ziro," hlesnul svým drsnějším hlasem a naklonil se ke své ženě, aby jí mohl políbit na měkkém krčku.
"Ale no tak, Kyosuke." zasmála se Zira, nýbrž namísto jednoho polibku jí muž začala dlouze líbat.
"Kyosuke." dloubnula po chvilce Zira do manžela, který pomaličku se přesunul z jejího krku na hebký hrudník a jeho dlaň, obzvláště prstíky začaly stahovat Ziry košilku níž a níž.
"Kyosuke." zabručela Zira po chvilce, kdy se její manžel i po několikátém dloubnutí nepřestal zajímat o její poprsí.
"Ano?" zvedl pomaličku oči a zadíval se na Ziru, která měla narůžovělé tváře.
"Tobě to v noci nestačilo?" trucovitě se nadmula Zira a zahleděla se na Kyosukeho.
"No," prohrábnul si šedé vlasy Kyosuke a nasadil andělský výraz ve tváři. "A co když nestačilo?" protáhnul tichým hlasem.
"Nestačilo?" opáčila udiveně Zira a vypoulila oči na manžela.
"Stačilo, ale..."
"Ale?" poznamenala opět Zira.
"Ale s tebou bych mohl pořád." sklonil hlavu k bělovlásce a lehce jí políbil na rtech.
"Kyosuke!" dloubnula Zira do manžela, ale lehce se pousmála. "Miluju Tě."
"Neříkej."
"Kyosuke!" obdařila Zira Kyosukeho dalším dloubnutím. On se však jen radostně pousmál a věnoval svojí manželce další polibek "Miluju Tě." tiše jí šeptnul, než se k ní na pevnou natisknul a začal jí vášnivě líbat.

otec Kirya
shinzui.blog.cz


Kyosuke Siarro

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama