Zrození vlka - 10. kapitola

30. června 2010 v 19:25 | Embra a Michiyo
VLČÍ NESNÁŠENLIVOST

Aren a Siyan. Dva synové, dva chlapci a ke každému jiný přístup ze strany otce. Proč Siyan žárlí na Arena a naopak Aren na Siyana.

Aren už dovršil devíti let, ale jeho život se nějaký výrazně nezměnil. Neustále ho otec bere do KO kde pod dozorem Kasumi - sama, otce a Daerrona trénuje klanové techniky a učí se vše potřebné, co bude jako budoucí velitel klanu muset znát. Jeho život doma a vztah s ostatními sourozenci se však nijak nelepšil. Vztah Arena s nejstarší sestrou Sachiko opadnul a občas se ti dva k sobě chovali chladně, jako kdyby se vůbec neznaly, vztah s bratrem Aren moc neměl, nýbrž bratrská žárlivost zde měla velký prostor. Jediný s kým si Aren ještě trochu rozuměl, byla Ayume i když i tady zprvu těsné pouto se pod dlouhodobým odloučením pomaličku začalo trhat.

Prostornou kuchyní se nesla příjemná vůně ovocného pudingu, který Karra připravovala svým dětem. Spokojeně přecházela po kuchyni a vytahovala z polic nebo lednice nejrůznější ingredience pro přípravu téhle oblíbené sladkosti.
Černovláska však nebyla v kuchyni sama, u dřevěnného stolu na vyvýšené židličce seděla drobounká dívenka se stejně tmavě černými vlásky, jako měla její matka. Ayume již bylo pět let, byla však opravdu maličká stejně jako Karra, který nebyla nijak vysokého vzrůstu, na rozdíl od Ilora, který byl dosti vysoký.
"Okaasan." radostlivě vypísknula Ayume, když se jí povedlo vyskládat nakrájené ovoce do připravovaných mističek. Ayume byla vždycky velmi energická, i toto měla po matce, akorát, že Karra se moc obvykle neprojevovala svojí energičnost a spíše si jen držela veselou náladu i když to bylo v rodině Siakhi někdy obtížné.
"Ano, miláčku?" otočila se Karra k dcerušce a v ruce dřímala misku v, které cosi míchala.
"Hotovo, Okaasan." ukazovala Ayume prstíčkem na mističky.
"Jsi šikovná, broučku." pohladila černovláska svou dceru po černých kadeřích a věnovala jí pusu na tvářičku.
"Siyane?" zvedla Karra oči od Ayume k chlapci, který seděl na druhé straně stolu a tupě zíral na dřevěnnou desku, jako kdyby si jí důkladně prohlížel.
"Děje se něco, Siyane?" naklonila Karra hlavu do strany a zadívala se na syna, obešla stůl k němu a naklonila se.
"Copak se děje?" otázala se ještě jednou, jeho ztrápený pohled se jí nelíbil. Popravdě bylo pro Karru někdy velmi obtížné vycházet se syny. Nýbrž Arena moc často neviděla a když měla tu možnost tak z něj nedostala ani slovo, jen mlčel a tupě zíral a pokud už Aren mluvil tak se spíše vyptával na Ayume, občas na Sachiko a Siyana, či se zajímal o jiné věci. Siyan byl Arenovi velmi podobný i když toho měla Karra po ruce každý den, problém byl však v tom, že Siyan většinou mluvil o otci, otci a otci. Ilor a velmi zřídka i Kasumi, Ilorova matka byly jeho skoro jediná téma o kterých se chlapec bavil. A pokud se ho Karra někdy ptala na něco jiného tak mlčel.
Prostě s děvčaty to měla jiné. Sachiko pokud měla nějaký problém tak se matce svěřila a jinak se s ní dalo hovořit o čemkoli, i když musela Karra brát v potaz to, že i Sachiko nyní nebyla tolik doma, ale se svým týmem do, kterého se před časem dostala i přesto měla Karra více možností si promluvit s ní než právě se Siyanem. Ohledně druhé dcery to bylo ještě jednoduší, s Ayume byla pořád a nejmladší dceruška i byla velmi výřečná tak hodně často se stávalo, že Karra jen poslouchala a Ayume mluvila, mluvila, mluvila, mluvila a mluvila.
"Siyane?" zkusila se ho otázat ještě jednou Karra, syn však namísto odpovědi jen cosi zabručel.
"Em, nii - san!" přidala se i Ayume, která seskočila ze stoličky a doťapala k bratrovi a začala do něj dloubat prstem a přitom na něj hučet "Niiii - san!"
"Dej pokoj, Imouto - chan!" nespokojeně se ohradil Siyan a chytil jí za drobnou ručku.
"Okaaaasan!" našpulila naštvaně Ayume rty.
"Siyane, pust sestru a Ayume ty nezlob bratra." podotknula Karra a odehnala to maličké stvoření od chlapce. Sama si pak přitáhnula židli blíže k synovi a posadila se na ní, její modré oči se vpily do Siyanovi poměrně kyselého výrazu v obličeji.
"Siyane," natáhla k němu svou dlaň, kterou obtočila okolo jeho prťavé ručičky. "Pokud tě něco trápí, budeme já i otec rádi, když se nám svěříš a pokusíme se ti pomoci či poradit." lehce na Karra pousmála a prohrábnula synovi uhlově černé vlásky.
Chlapec nic neřekl, těžce si oddechnul, ale po chvilce kývnul hlavou. Pomaličku zvedl sklopené temné oči a zadívaly se matčiny tváře.
Siyan měl sytě černé oči, Karra však hluboko v nich však viděla příjemný lesk. Stejně tak jako ve svém synovi, který se na povrchu choval velmi chladně a občas i nepříjemně, tak někde hluboko uvnitř byl skvělý a milující chlapec i když se nikdy tak Siyan neprojevoval.
"Okaas-" pootevřel Siyan ústa a chtěl se matce svěřit s tím, co ho trápilo, když se najednou ozvalo skřípnutí, dveře kuchyně se otevřely a objevil se v nich otec, který se nejspíše už vrátil s Arenem z tréninku v KO.
"Ohayo," poznamenal Ilor a kývnul rázně hlavou.
"Karro," přistoupil nejprve ke své ženě, sehnul se a vtisknul jí polibek na přivítanou. Poté se otočil Ilor k Siyanovi, lehce mu prohrábnul černé vlasy a pousmál se na něj "Siyane,"
"O-Ohayo, Otousan." pozdravil ho i Siyan a vytáhnul se na nohy, aby mohl se na okamžik natisknout k otci a obejmout ho. Siyan velmi miloval otce, možná ještě více než matku a tak pokaždé, když se Ilor vrátil domů tak se k němu Siyan tulil.
"Otoooousan!" ozvalo se další hlasité zapištění a i několik dupavých kroků, když do kuchyně přiběhla maličká Ayume a vtisknula se vedle Siyana k otci, aby se k němu mohla též přitulit.
"Naše maličká Ayume." přejel dlaní Ilor i dcerušce po vláskách.
Karra se nad pohledem na tulící se děti k otci hřejivě pousmála, cítila však i jisté bolestné bodnutí a to, že to nejsou všechny děti, které vždycky tak láskyplně otce vítají, ale, že to je jen Siyan a Ayume.
"Co Aren?" otázala se Karra manžela, který se však zabýval mazlením s dětmi a tak manželku ani nevnímal.
"Ilore co Aren?" podotknula černovláska ještě jednou a navrátila se k přípravě jídla.
"Em, promiň." hlesnul Ilor a pomaličku od sebe odtrhnul Ayume, která se na něj sápala jak nějaké zvířátko. I Siyan se však otce pevně držel a jen tak se ho nechtěl vzdát.
"Je nahoře v pokoji, musí být hodně vyčerpaný z tréninku. Dneska s Daerronem a se mnou začínal trénovat Suto - mu kirai no jutsu."
" Suto - mu kirai no jutsu?!" vyhrknula ihned Karra a udiveně se zadívala na Ilora, v jejích očích se však objevil i jistý strach, nýbrž věděla v čem tato technika spočívá a měla i jistou představu o tréninku této techniky, který se jí příčil.
" Suto - mu kirai no jutsu!" udivil se i Siyan, poté co však otec zmínil tuto techniku jeho oči se rozšířily a zahleděly na otce, jeho drobounké dlaně se stočily v pěstičky.
Nechápal proč, proč Aren už trénuje tak těžší techniku on s otcem trénuje jednoduché zbytečnosti. Nedokázal přijmout to, že ho otec nechce vzít do KO, že mu nechce věnovat stejný výcvik jako bratrovi.
"OTOUSAN, Otousan taky chci trénovat Suto - mu kirai no jutsu!" vykřiknul nevrle Siyan.
"Siyane!" vyhrknula Karra. Vůbec se jí nezamlouvalo to, že by i její další syn se měl naučit tohle jutsu. Ihned zalétnula pohledem k Ilorovi vyčkávající na jeho odpověď stejně jako Siyan, který od něj neodtrhnul svůj pohled.
Karra doufala, že Ilor odmítne, přeci jí něco slíbil! Slíbil, že jen Arena zatáhne do praktik klanu Siakhi a že ostatní děti toho budou zbavené.
"Ne." suše opáčil Ilor a lehce si prohrábnul svoje dlouhé vlasy, které mu spadaly přes široká ramena jeho svalnaté postavy.
"Ale Otousan!" chtěl namítat Siyan. Otcův rázný pohled a jeho odpověď však překonaly všechny možné argumenty pro další odpor.
"Ks!" naštvaně si chlapec odfrknul a co nejrychleji zmizel z kuchyně.
"Nii - san?!" zapištěla Ayume, která se vydala dupavým krokem taky pryč, takže v místnosti zůstali jen manželé.
Karra se posmutně podívala za Siyanem, ale byla ráda za Ilorovu odpověď.
"Děkuji Ti, Ilore." špitnula Karra a její ruce objaly Ilora, když se k němu zezadu natisknula. Ilor však mlčel, přejel svou dlaní po hřbetu její ruky a otočil se k ní.
"Přeci jsem Ti něco slíbil...to, že jen Aren bude vychovávaný podle zásad Kasumi - sama." Dlouhým pohledem se na Karru zadíval, než se k ní sklonil, bříšky prstů přejel po jejím krčku až k lemu jejích šatů, které lehce odhrnul, aby se dostal k její kůži na, kterou jí začal něžnými, ale velmi horkými polibky líbat.
"Ilore," rozechvěně hlesnula Karra.
"Taky jsem Ti slíbil, že stejně jako Sachiko tak i Siyan a Ayume půjdou do Akademie a i to jsem splnil. Tedy zatím jen u Sachiko a Siyana." dodal a dál se zajímal jen a jen o Karru.
"Ilore, myslím...myslím, že na tohle není teď nejvhodnější doba." zachvěla se Karra, když Ilor ještě o kousek popotáhnul látku jejích šatů. Karry černé vlasy stočil na stranu a velmi důkladně zahrnoval polibky její krček, rameno a celý výstřih šatů.
"Co, co kdyby se tu objevila Ayume."
"Ta se jen tak nevrátí." opáčil Ilor jako kdyby se nic nedělo.
"A měla bych se jí podívat na Arena zda je v pořádku po tom tré...tréninku." ještě více se zachvěla, když ucítila, že Ilorova dlaň se dostala pod její šaty.
"Aren je jistě v pořádku." namítnul Ilor a dál pokračoval ve své činnosti.
"A zkusit si promluvit se Siyanem."
"Siyan si to musí nejprve urovnat sám pro sebe a pak s ním promluvím, slibuju." nadále oponoval Karře.
"Teď chci být trochu sobecký a chci, aby tvůj zájem směřoval jen ke mně." šibalsky se Ilor pousmál a vzal svou ženu do náručí a zmizel s ní z kuchyně do jejich ložnice.

Poté co Siyan zmizel z kuchyně, jeho kroky směřovaly po schodišti nahoru do patra k pokoji bratra. Aren měl dříve jeden z větší pokojů, poté si ho však vyměnil s Ayume, která potřebuje více prostoru a chlapec se přestěhoval do toho nejmenšího pokoje v poschodí, který byl skoro hned vedle Siyanova pokoje, který byl též gigantičtějších rozměrů.
Arenovi však bylo jedno jak velký pokoj má, jemu bohatě stačil. Stejně více než doma bydlel v té maličké cimře v KO a když už byl doma, tak celý den byl mimo svůj pokoj, takže v té místnosti jen přespával.
Siyan došel až ke dveřím pokoje a třikrát na ně silně zabušil a potom vkročil do místnosti. Bratr stál kousek od okna u prádelníku na, kterém měl postavenou nějakou misku s vodou a navlhčeným hadrem si otíral několik zakrvácených škrábanců na rukách, které si odnesl z dnešního tréninku.
"Siyane?" zadíval se vyjeveně Aren ledově modrýma očima na bratra. Bylo totiž pro něj podivné to, že se Siyan objevil v jeho pokoji.
"Otousan! Otousan!" zaskřípal Siyan nevraživě a ještě pevněji sevřel dlaně v pěstičky.
"Co s otcem?" otázal se odtažitým hlasem Aren a zamířil ke své skříni s oblečením, aby si našel něco na sebe, když nyní byl oblečen jen v kalhotách.
"Otousan! OTOUSAN! OTOUSAN TĚ ZAČAL UČIT SUTO - MU KIRAI NO JUTSU!" zavrčel naštvaně Siyan na bratra.
"A když jsem ho o to požádal já...ODMÍTNUL MĚ! PROČ? PROČ?" zatřásl Siyan hlavou.
"PROČ! PROČ MĚ ODMÍTNUL? KDYŽ JSEM O TOLIK LEPŠÍ NEŽ TY!" vyrazil k Arenovi a silně do něj dloubnul, aby se k němu bratr otočil.
Aren si těžce oddychnul, ale přetočil se k bratrovi, jeho ledově modré oči se vpily do pohledu Siyanových černých zorniček. Siyan vždycky usiloval o otcovu přízeň, neměl rád Arena možná, že by se dalo říci, že ho i nesnášel. Nesnášel to, že se o něj zajímala Kasumi - sama, jednotky KO, že ho otec trénoval, učil techniky, které Siyana naučit nechtěl. Vadilo mu i to, že matka vždycky viděla hlavně Arena a Siyan byl až druhý, ale on chtěl být pro jednou první.
"ŘEKNI! ŘEKNI PROČ, ARENE! PROČ TY JSI VŽDYCKY PRVNÍ!"
"Protože jsem starší než ty." opáčil Aren bez nějakého rozmyšlený, bez litování těch slov, které řekne. Neřekl Siyanovi ani to, že nesnáší ten pocit být první, že už tolikrát si přál, aby mohl být na Siyanově místě, ale to nešlo.
Siyanovi oči se při těch slovech zúžily, jako kdyby chtěl zaútočit na nějakou kořist, zlostně na bratra zavrčel a rozmáchnul se, aby mu vstřelil ránu zaťatou pěstičkou.
I když Aren měl možnost se vyhnout, neudělal to, byl zvyklý v KO na tvrdší rány a nějaká dětská rána pro něj už tolik neznamenala. Siyan však nechtěl prohrát, vrhnul se na Arena až se mu ho povedlo srazit k zemi a chlapci v chumlu kopanců a ran se začala mlátit na podlaze pokoje. Přeci to byly ještě jen děti a tak několik kousanců a škrábanců či nějakých kopů jim zas tak tolik nemohla udělat. Oba dva však na druhou stranu byli i Shinobi, Aren už několik let trénovaných pod dohledem Kasumi - sama, Daerrona a otce. A Siyan ten zase byl v Akademii považován za genia, vysoce vynikal mezi dalšími dětmi a i tam se dokázal i něco přiučit i když proti Arenovi výcviku to bylo skoro nic.
"Já se jen tak nevzdám!" zahučel Siyan a surově kousnu Arena do ruky, kterou ho bratr držel, aby se nemohl moc hýbat.
"Vyhraju! Tentokrát vyhraju!" ještě několikrát Arena bolestně kousnul, než se vydral z jeho sevření, věnoval Arenovi kopanec do břicha a rukou hrábnul po kunai, kterého si povšimnul, že ležel vedle Arenova vaku, který nosil na tréninky.
Ihned se rozpřáhnul před sebou s kunaiem dřímajícím v ruce.
"Dej to pryč, Siyane." couvnul kousek Aren ne z toho důvodu, že by se bál, spíše z toho, že v Siyanových rukách byla ona zbraň nebezpečná.
"Ještě, ještě si ublížíš."
"Ks! Nepodceňuj MĚ!" obořil se na bratra a vyrazil s kunaiem v ruce proti Arenovi, proto kterého nebylo zas tak obtížné se Siyanovi vyhnout. Proto raději se vydal proti němu, aby mu kunai vzal, když se stalo něco, co nemělo. Několik rychlý událostí!
Nejprve se Aren pokusil sevřít Siyanovo zápěstí, kunai se však nebezpečně ohnal okolo něj, Arenovi si však povedlo se k bratrovi dostat, byla to jen chvilka, když už si myslel, že kunai má, ale Siyan cuknul.
Aren se však nechtěl jen tak vzdát, oba svírali zbraň ve svých rukách a nikdo se jí nechtěl pustit, popotahovali se o ní, když v tom...
"Siyane!"
Kunai se zavrtal do chlapcova těla, do jeho břicha. Dopadl na zem. A okolo kunaie se objevila krev.
"Siyane!" Aren dopadl na kolena vedle bratra. Jejich dětinské popichování a hašteření o zbraň dopadlo takto.
"Já...já," hlesnul Siyan a ručkou sjel k svému poranění. Cítil podivně pulzující bolest, třes.
"SIYANE!!!"

Okaasan - Maminka (jap.)
Otousan - Tatínek (jap.)
Nii - san - starší bratr (jap.)
Imouto - mladší sestra (jap.)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama